Uhlotisk (karbonotisk nebo pigmentový tisk)

Uhlotisk (karbonotisk nebo pigmentový tisk) je historicky nejstarší ušlechtilý fotografický tisk používaný v letech 1890-1900. Jedná se o vymývaný tisk přenesený na papír. Za vynálezce je považován Louis Alphons Poitevin roku 1855, poprvé použila uhlotisk v praxi firma The Autotype Co. o pět let později v Londýně.

Vznikl z osvícené želatiny obsahující pigment, která byla zcitlivěna v roztoku chromu (chromovaná želatina). Obraz tvoří pigment, který zabarvuje želatinu. Želatina je utvrzená světlem a po osvětlení se již v teplé vodě nerozpouští. Z podložky, která byla provizorní, se obraz přenesl na papír, tiskací válec, filmovou fólii, sklo, porcelán, textil nebo kov. Vznikl tak zrcadlově převrácený obraz. U motivů, kde by to vadilo, muselo dojít ještě k jednomu přenesení. Jako pigment sloužily saze, kaselská hněď nebo siena pálená. Pigmentový tisk může být zabarvený do žlutého, purpurového nebo azurového tónu. Vyznačoval se světlostálostí a trvanlivostí.

Uhlotisk charakterizoval secesní piktorialismus. Jako technika tento tisk dominoval na výstavě Klubu fotografů amatérů v roce 1899. V českých sbírkách je zastoupen v dílech Františka Drtikola a Josefa Sudka, kteří si jej oblíbili pro jeho bohatost polotónů, sametově matný povrch, dobrou tonalitu bez viditelné textury a jemný reliéf. Josef Sudek se po roku 1940 vrátil k uhlotisku v obavě o trvanlivost bromostříbrných pozitivů. Drtikol používal oblíbený uhlotisk nejen na počátku století, ale také v době od roku 1927 do 1928.

umelecky papirfine art papírfineart papirbavlněný papírbarytový papír,

Napsat komentář