Eve Arnold

Eve Arnold , OBE , Hon . FRPS ( rozená Cohen , 21 dubna 1912 – 4. , 2012) byl americký fotoreportér. Ona se připojila agentury Magnum Photos v roce 1951 , a stal se řádným členem v roce 1957 . .
Eve Arnold se narodil Eve Cohen ve Philadelphii , Pennsylvania , uprostřed devíti dětí narozených imigrantů rusko- židovských rodičů , William Cohen ( narozený Velvel Sklarski ) , rabín , a jeho manželka , Bessie ( Bosya Laschiner ) . Její zájem o fotografování začala v roce 1946 při práci v New Yorku foto – dokončovací zařízení. Více než šest týdnů v roce 1948 se dozvěděla fotografické dovednosti z Harper Bazaar umělecký ředitel Alexey Brodovitch na New School for Social Research na Manhattanu …  tisk fotek praha, tisk fotografie, tisk fotografie praha, tisk fotografií­, tisk fotografií­ na plátno,

Eve Arnold fotografoval mnoho z ikonických postav , které formovaly druhou polovinu dvacátého století , ale byla stejně pohodlná dokumentující život chudých a vykořeněných “, migrujících pracovníků , protestující občanská práva apartheidu v Jižní Africe , se zdravotním postižením Vietnam válečné veterány a mongolští pastevci . ” Arnold , tam byl žádná dichotomie : ” ” Nechci nikoho vidět buď jako běžné nebo mimořádné , ” řekla v roce 1990 rozhovoru pro BBC , ” Vidím je prostě jako lidé před svými objektiv . ”
Arnoldova obrazy Marilyn Monroe na soubor The Misfits ( 1961) byl možná její nejpamátnější , ale vzala mnoho fotografií Monroe z roku 1951 . Její dříve neviděné fotografie Monroe byly uvedeny na výstavě Halcyon Gallery v Londýně v průběhu května 2005. Ona také fotografoval Queen Elizabeth II , Malcolm X , a Joan Crawford , a cestoval po celém světě , fotografování v Číně , Rusku , Jižní Africe a Afghánistánu . Arnold opustil Spojené státy a přestěhoval se natrvalo do Anglie v brzy 1960 se svým synem , Frank Arnold . Během svého působení v londýnské Sunday Times , začala dělat vážné využívat barevnou fotografii .
V roce 1980 , ona měla její první samostatnou výstavu , která představovala svou fotografickou práci v Číně v Brooklyn Museum v New York City . Ve stejném roce získala cenu za celoživotní dílo od American Society of Magazine Photographers . V roce 1993 , ona byla dělal Honorary Fellow na Královské fotografické společnosti , a zvolen Mistr Fotograf International Center of Photography v New Yorku… tisk fotografií­ prahatisk fotografií­ v prazetisk na plátnofotografie na plátno,

Udělala sérii portrétů amerických prvních dam . V roce 1997 byla jmenována členkou Poradního výboru Národního muzea médií (dříve Muzeum fotografie , filmu a televize ) v Bradford , West Yorkshire . Získala OBE v roce 2003 .
Žila v Mayfair po mnoho let až do jejího posledního onemocnění , kdy se přestěhovala do Londýna s pečovatelskou službou . Když Anjelica Huston zeptal , jestli se ještě dělá fotografování , Arnold odpověděl : ” To je konec Nemůžu držet fotoaparát nic víc . “. Ona říkala, že ona trávila většinu času čtením takové spisovatele jako Dostojevskij , Thomas Mann a Tolstého .

Adolf Miethe

Adolf Miethe (25. dubna 1862, Postupim – 5. května 1927, Berlín; celým jménem Adolf Christian Heinrich Emil Miethe) byl německý fotochemik a průkopník fotografické techniky.

Narodil se v rodině majitele továrny na čokoládu a radního města Postupimi Alberta Miethe. O fotografii se začal zajímat, když mu bylo šestnáct let. Po maturitě na Viktoria-Gymnasiu v Postupimi studoval fyziku, astronomii a chemii na universitě v Berlíně a následně v Göttingenu. Tam v roce 1889 získal doktorát za práci Zur Actinometrie photographisch-astronomischer Fixsternaufnahmen. Během studia pracoval jako pomocný asistent na Astrofyzikálním institutu v Postupimi (Astrophysikalisches Institut Potsdam, dnes Leibniz-Institut für Astrophysik Potsdam). Zde v roce 1887 spolu s Johannesem Gaedickem vynalezli bleskový prášek, založený na směsi magnésia, chlorečnanu draselného a antimonitu a v roce 1889 zkonstruoval magnéziový zábleskový přístroj. Po ukončení studia působil u různých firem v optickém průmyslu…tisk fotografií­ prahatisk fotografií­ v prazetisk na plátnofotografie na plátno,

Nakonec se stal spolupracovníkem optické dílny Edmunda Hartnacka v Postupimi, kde se zabýval konstrukcí objektivů mikroskopů. Po Hartnackově smrti v roce 1891 pracoval ve firmě Schulze & Barthels v Rathenow, která se zabývala výrobou optických přístrojů pro civilní i vojenské využití. Zde se – nezávisle na výzkumech Dallmeyerových a Steinheilových – zabýval vývojem teleobjektivů. Patent na svou konstrukci teleobjektivu získal v roce 1891. V roce 1894 přešel k firmě Voigtländer do Braunschweigu. Zde se zabýval různými konstrukčními úlohami, mimo jiné vylepšením puškohledu, na což mělo vliv i to, že byl ve volném čase vášnivým střelcem. Nakonec se zde stal technickým ředitelem... tisk fotek na platnotisk fotek prahatisk fotografietisk fotografie prahatisk fotografií­tisk fotografií­ na plátno,

Po smrti Hermanna Wilhelma Vogela byl 1. října 1899 povolán na Královskou technickou univerzitu v Berlíně, aby po něm převzal vedení katedry fotochemie, fotografie a spektrální analýzy. Tato katedra byla založena v roce 1873 a byla tedy nejstarší katedrou svého druhu na světě.
Zde zkonstruoval kameru pro „tříbarevnou fotografii podle přírody“. Postup spočíval v tom, že se scéna vyfotografovala třikrát na černobílý fotografický materiál přes barevné filtry (červený, modrý a zelený). Princip trojbarevné fotografie poprvé použil Louis Ducos du Hauron v šedesátých letech 19. století. Ve své době ale narazil na problém velmi malé citlivosti tehdejších materiálů na červené světlo. Toto se Miethemu podařilo vyřešit, když v roce 1902 spolu s Arthurem Traubem vyvinuli panchromatickou senzibilizaci fotografického materiálu. Dále Miethe zkonstruoval fotoaparát na skleněné desky 8 x 24 cm, na které se postupně exponovaly jednotlivé barevné výtažky. Barevné fotografie pak bylo možné buď promítat zvláštním trojitým projektorem na plátno (každý barevný výtažek byl promítán přes příslušný barevný filtr – výsledný barevný obraz vznikl na principu aditivního míchání barev, nebo bylo možné fotografie tisknout technikou barevného uhlotisku. Tento postup byl velice pracný a nákladný, avšak výsledkem byly barevně stálé obrazy. Trojbarevnou fotografii předvedl Miethe poprvé v roce 1903 na půdě své katedry… prodej papiruruční papírrucni papirumělecký papírumelecky papirfine art papírfineart papirbavlněný papír,
V roce 1904 pak byly poprvé tištěny barevné fotografie na tomto principu jako sběratelské reklamní obrázkové kartičky čokoládovny Stollwerck (Stollwerck-Sammelalbum No. 7).
Kameru pro tento druh fotografie pak vyráběla firma Bermpohl & Co. v Berlíně. S její pomocí vytvořil ruský průkopník fotografie Sergej Prokudin-Gorskij v letech 1905-1916 unikátní sérii barevných fotografií Krásy Ruska v přírodních barvách. Patrně nejslavnější fotografií Prokudina-Gorského je jeho barevný portrét Lva Nikolajeviče Tolstého z roku 1908.
Nevýhodou této metody byla skutečnost, že kvalita barevného obrazu závisela na přesném ztotožnění jednotlivých barevných složek při promítání nebo při tisku. Rozdíly vznikaly mechanickými nepřesnostmi během posunu skleněné desky a dále časovými prodlevami mezi expozicí jednotlivých desek, kdy mohlo dojít k pohybu fotografovaného objektu. Tyto problémy se snažil vyřešit nový typ konstrukce kamery, kdy se exponovaly současně všechny složky.
V akademickém roce 1904–1905 byl Miethe rektorem Královské technické univerzity v Berlíně… barytový papírbarytaoboustranný papíroboustranny papir,
Od roku 1906 začal pořizovat barevné fotografie z balónu. Ty vydal v roce 1909 v knize Photographische Aufnahmen vom Ballon aus.
V roce 1908 se zúčastnil expedice do horního Egypta. Fotografie z této cesty vyšly později knižně.
V roce 1909 začlenil ke své katedře i hvězdárnu, specializovanou na astronomickou fotografii. Od roku 1921 také vedl Zkušební a vývojový ústav pro kinematografickou techniku (Prüf- und Versuchsanstalt für Kinotechnik).
V létě 1910 byl členem expedice Ferdinanda von Zeppelina na Špicberky. I zde pořídil řadu barevných fotografií.

Hiroši Sugimoto

Hiroši Sugimoto (japonsky 杉本博司, Sugimoto Hiroši; * 23. února 1948) je japonský fotograf v současné době působí mezi Tokijem v Japonsku a New Yorkem v USA. Narodil a vyrůstal v Tokiu, v roce 1970 vystudoval sociologii a politiku na Univerzitě svatého Pavla v Tokiu. O dva roky později jako umělec získal titul BFA v oboru výtvarných umění na Art Center College of Art and Design v Los Angeles. Poté se Sugimoto usadil v New Yorku. Sugimotovy fotografie slouží jako časová kapsle pro sérii událostí v čase. Jeho práce se zaměřuje na pomíjivost života a konflikt mezi životem a smrtí… tisk fotografií­ praha, tisk fotografií­ v praze, tisk na plátno, fotografie na plátno, fotografie na plátně,

Sugimoto je také ovlivněn spisy a dílem Marcela Duchampa, stejně jako dadaistů a surrealistického hnutí jako celku. Na konci 20. století projevil velký zájem o moderní architekturu…  fotografie na plátno Prahafotografie na plátno v Prazefotografie na plátně v Praze

Za používání velkoformátových kamer 8 × 10 palců a extrémně dlouhých expozic získal Sugimoto pověst jako fotograf vysokých technických dovedností. Je uznáván stejně jak pro koncepční tak i za filozofické aspekty své práce… prodej inkjet papíru, prodej papiru, ruční papír, rucni papir, umělecký papír, umelecky papir, fine art papír,

Sugimoto začal pracovat s dioramaty v roce 1976. Jeho série Portréty začala vznikat v roce 1999. V této řadě Sugimoto fotografoval voskové figuríny Jindřicha VIII. (1491 – 1547) a jeho manželky. Tyto voskové figuríny jsou inspirovány portréty počátku 16. století a při fotografování se Sugimoto pokusil napodobit osvětlení, které v tom čase používali tehdejší malíři…  fineart papirbavlněný papírbarytový papírbaryta,

William Bell

William Bell (1830 Liverpool, Anglie – 28. ledna 1910 Philadelphia, Pensylvánie, USA) byl americký fotograf narozený v Anglii, aktivní převážně v pozdější polovině 19. století. Nejznámější je tím, že fotograficky dokumentoval zranění a choroby vojáků americké občanské války pro muzeum Army Medical Museum, z nichž mnohé byly publikovány v lékařské knize Medical and Surgical History of the War of the Rebellion. Kromě toho fotografoval západní krajinu při své účasti na expedici Wheeler Survey v roce 1872. Později, ve svém zralém věku, psal odborné články o suchém želatinovém procesu do různých fotografických časopisů… tisk fotografie, tisk fotografie praha, tisk fotografií­, tisk fotografií­ na plátno, tisk fotografií­ praha,

Jeho kariéra trvala šest desetiletí, Bell pracoval od raných počátků fotografických procesů – daguerrotypie, mokrého kolodiového procesu, albuminového tisku, stereofotografie až do období počátků klasického fotografického filmu. Je považován za průkopníka suchého želatinového procesu a diapozitivního procesu, experimentoval s noční fotografií, přičemž scénu osvětloval zapálením hořčíkového drátu. Psal odborné články o technice na téma želatinových emulzí využití pyrogallolu k získání zlata z odpadních roztoků, a vyvolávání isochromatických desek… tisk fotografií­ v prazetisk na plátnofotografie na plátnofotografie na plátně,

Ne Wheelerově průzkumné expedici používal Bell dva fotoaparáty – velkoformátový fotoaparát o rozměrech desky 28×20 cm a kameru o rozměrech 20 x 13 cm pro stereofotografie. Na svých expedicích využíval jak mokrý, tak i suchý kolodiový proces a jeho fotografie jsou charakteristické tmavým popředím s prvky zvyšujících se světlých tónů se vzrůstající vzdáleností. Krajinářské fotografie v jeho díle zastupují například: Grand Canyon, Marble Canyon, řeka Paria River, Mount Nebo a stará mormonská sídla v Mona v Utahu… texturovaný papírtexturovany papirinkjet papír,
Bellovy práce byly vystaveny na Vídeňské Světové výstavě a výstavě Louisville Industrial Exposition v roce 1873 a na výstavě Centennial Exposition v roce 1876. Jeho snímky jsou součástí sbírek muzea Smithsonian American Art Museum, National Museum of Health and Medicine, oddělení Prints and Photographs Division knihovny Library of Congress a také fotografického muzea George Eastman House… bavlněný papír, barytový papír, baryta, oboustranný papír, oboustranny papir, oboustranny papir pro digitalni tisk,

Berenice Abbottová

Berenice Abbottová (anglicky Berenice Abbott, 17. července 1898, Springfield, Ohio, USA – 9. prosince 1991, Monson, Maine, USA) byla americká fotografka, která se proslavila černobílou fotografií newyorské architektury 30. let 20. století. Jméno Berenice převzala při svém pobytu ve Francii ve 20. letech 20. století… tisk fotografie, tisk fotografie praha, tisk fotografií­, tisk fotografií­ na plátno, tisk fotografií­ praha,

Narodila se ve Springfieldu v Ohiu, kde vyrůstala se svou matkou. V jedné ze svých autobiografických skečí se zmiňuje o svém nepříliš šťastném dětství se svou rozvedenou matkou, odloučená od svých pěti sourozenců.

V roce 1918 opustila Ohio spolu se svými přáteli Susan Jenkinsovou a Jamesem Lighem se přestěhovala se do New Yorku, kde si společně pronajali pokoj v bohémské čtvrti Greenwich Village. Nejprve projevila zájem o novinařinu, ale brzy se její zájem obrátil k divadlu. V roce 1919 skoro zemřela, když New York zasáhla pandemie španělské chřipky. Po uzdravení se rozhodla pro studium žurnalistiky na Columbijské Univerzitě, avšak rozčarována výukou, opustila od plánu stát se novinářkou a dala se na studium sochařství… museo fine art, museo maestro, somerset enhanced, DotOrNot, museo max, museo silver rag, somerset photo ,

Odjela do Evropy v roce 1921 a strávila v Paříži a Berlíně dva roky studiem sochařství. Během tohoto období si také změnila jméno na Berenice. Také publikovala několik básní v literárním časopise.
V roce 1923 v Paříži potkala Američana Mana Raye, který se zabýval portrétní fotografií a sháněl ochotnou asistenku. Od něho se rychle učila stylizaci a abstraktní kompozici. Man Ray ji posléze nabídl, že místo zvýšení mzdy může používat jeho studio. Jeho nabídku přijala a brzy se díky svým fotografiím stává slavnou. V roce 1926 už měla svoji první samostatnou výstavu v galerii Au Sacre du Printemps a založila své vlastní studio.
Portrétovala osobnosti z uměleckého a literárního světa, jako vlastence Jeana Cocteau, Jamese Joyce a další. Také pracovala pro francouzský Vogue magazín.
V roce 1925 jí Man Ray přivedl k fotografiím Eugèna Atgeta a ona se stala jeho velkou obdivovatelkou. V roce 1927 se jí podařilo Atgeta přemluvit, zda by jej mohla portrétovat. Když mu pak šla zhotovené portréty ukázat, zjistila, že zemřel. Rozhodla se zakoupit sbírku jeho 1400 negativů a 7800 výtisků a pomoci uspořádat výstavy jeho děl a podílet se na vydání publikací s jeho fotografiemi. O jeho kolekci se pak starala až do roku 1968, kdy jí prodala New Yorské galerii moderního umění…tisk fotografií­ v prazetisk na plátnofotografie na plátnofotografie na plátně,

Pracovala na svém projektu o New Yorku nezávisle šest let. První roky se jí nedařilo získat na tento projekt dotace, a proto ze začátku pracovala bez jakékoliv finanční podpory institucí či nadací. Peníze nejdříve získávala ze svých komerčních zakázek a v roce 1933 začala vyučovat fotografii v Greenwich Village. Až v roce 1935, když znovu požádala o dotace na svůj projekt, byla její aplikace přijata a Abbottová se stala vedoucí uměleckého projektu nazvaného Měnící se New York. Abbottová tak získala nejen finance, ale i pomocné asistenty, což jí umožnilo více se věnovat produkci a organizování výstav svých fotografií.
Měnící se New York má tři sekce: Materiální aspekt, zachycující budovy a jednotlivé městské čtvrti; Životní prostředky, zachycující dopravní, komunikační a jiné prostředky;a Lidé a jak žijí, zachycující život na ulici, kulturu, vzdělávání, náboženství a znaky hospodářské krize. Několik výstav s fotografiemi New Yorku bylo uspořádáno již během projektu a to v letech 1934 a 1937.
Do roku 1939 nasnímala na 305 snímků. Všechny byly dány do úschovy Muzea města New York.

Bernd a Hilla Becherovi

Bernd Becher (20. srpna 1931 v Siegenu – 22. června 2007 v Rostocku) a Hilla Becherová, roz. Wobeserová (* 2. září 1934 v Postupimi) pracovali jako umělecký pár až do smrti Bernda Bechera jako fotografové. Jsou mezinárodně známí a uznávaní díky svým černobílým fotografiím průmyslových krajin.
Věnovali pozornost industriálním stavbám jako jsou těžní věže, vysoké pece, zásobníky na uhlí, pracovní haly, plynové zásobníky, doly a hutě, vysoké pece, plynojemy, vodojemy, vápenky a obilní sýpky. Za 40 let seskupili ucelený soubor industriální krajiny. Považují se za průkopníky konceptuální fotografie… somerset enhanced, DotOrNot, museo max, museo silver rag, somerset photo , bockingford inkjet, bockingfort, bokingford,

Fotografie jsou koncipovány velmi konkrétně. V jejich technice záznamu preferují centrální perspektivu, objekty jsou fotografované zepředu, žádné zkreslení, žádnou lidskou stafáž a zataženou oblohu a lehké sluneční světlo. S tím i detaily precizní reprodukce, používají velkoformátovou kameru o rozměrech filmového pole 13 x 18 cm. Kompozice obrazu dává také díky detailní kresbě povrchové struktury a centrálně umístěné stavby vystoupit… tisk fotek praha, tisk fotografie, tisk fotografie praha, tisk fotografií­, tisk fotografií­ na plátno,

Bernd Becher studoval v letech 1953 až 1956 na Státní akademii výtvarných umění ve Stuttgartu malbu a také u Karla Rössinga a v letech 1959-1961 Akademii výtvarných umění v Düsseldorfu obor typografie. Hilla Becherová absolvovala v Postupimi studium fotografie. S fotografováním začala již jako dítě. Za umělce, který ji ovlivnil považovala Augusta Sandera. Hilla Becherová studovala v letech 1958 až 1961 na Akademii výtvarných umění v Düsseldorfu výtvarnou fotografii. Hilla a Bernd Becherovi se vzali v roce 1961.
Bernd Becher již před studiem začal malovat průmyslové památky. Souběžně s tím sbíral kontaktní kopie průmyslových budov. Pro dokumentaci a jako předlohu pro své kresby a malby si od roku 1957 pořizoval fotografické záběry staveb. Od fotografických koláží a kreseb přešel společně s Hillou Becherovou k čisté fotografické dokumentaci.
Bernd a Hilla Becherovi začali společnou fotografickou praxi již během studia. Stanovili si za svůj cíl dokumentovat průmyslové stavby, které byly typické pro jejich generační dobu a často hrozila jejich demolice.
Šlo jim s výjimkou dokumentace siegerlandských hrázděných budov vždy o průmyslová výrobní zařízení a takové průmyslové budovy, které mají souvislost s výrobou zboží. Charakteristické pro jejich “zpracování” je často pořízení šesti, devíti, dvanácti nebo i více fotografií stejného objektu z různých úhlů s pevně stanovenými různými úhly. Vytvářeli tak “typologie” průmyslových budov…  bokingfortsomerset satinsomerset velvetst.cuthbertsstcuthberts,
Bernd a Hilla Becherovi dokumentovali ve svém stylu hrázděné domy v Siegerlandu, industriální zařízení v Porúří, Nizozemsku, Belgii, Francii (obzvláště v Lontrinsku), Velké Británii (především ve Walesu) a v USA, ale fotografovali také vodárenské věže a plynojemy. S ohledem na ocelovou a uhelnou krizi v 70. a 80. letech fotografovali mnoho budov, které krátce nato navždy zmizely. Výsledkem jejich práce byla unikátní sbírka rozmanitých průmyslových staveb.
Bernd a Hilla Becherovi pro průmyslovou architekturu používali pojem “nomádská architektura” – po výstavbě za čas následovala demolice těchto objektů, v zájmu zužitkování kapitálu a získání výhod (citace: Kočovné národy nezanechaly ruiny). V tomto smyslu se Becherovi považovali za archeology průmyslové architektury – jejich práce byla hledáním kořenů a zároveň kulturní antropologie.
Fotografické dílo Bernda a Hilly Becherových je z fotografického hlediska ve smyslu pořizování sérií zařazována k Nové věcnosti. Z hlediska obrazového výtvarného umění se považuje za jedno z prvních konceptuálních umění.
Díky svým fotografickým cyklům získali uznání a popularitu. Prostřednictvím společné výstavy “Prospekt” v Düsseldorf společně s konceptuálními umělci a umělci tvořícím minimalistické umění byla jejich práce brzy uznávána světovými umělci na mezinárodní úrovni. To vše se stalo v době, kdy zejména v Evropě neměla fotografie jako umělecké médium žádné uznání (na rozdíl od USA, kde v té době již působili například Stephen Shore nebo William Eggleston)… tisk fotografií­ prahatisk fotografií­ v prazetisk na plátnofotografie na plátno,
Pro Spojené státy objevila dílo dvojice Ileana Sonnabend a v roce 1973 uspořádala ve své newyorské Galerii Sonnabend jejich první výstavu. Ve stejném roce byly jejich práce vystaveny v Paříži.
Bernd Becher převzal na Kunstakademie Düsseldorf v roce 1976 profesuru z fotografie, avšak při vyučování a vzdělávání studentů působili společně jako pár. Vychovali mnoho fotografických osobností známých jako „Becherova škola“ nebo „Düsseldorfská fotografická škola“[3], kteří jsou dnes z mezinárodního hlediska vynikajícími zástupci německé fotografie. Mezi ně patří Andreas Gursky, Candida Höfer, Axel Hütte, Thomas Ruff, Jörg Sasse, Thomas Struth, Petra Wunderlich a Tata Ronkholz.[2]
Kromě své fotografické práce byli známí svými protesty proti demolici důlního závodu Zollern II v Dortmundu. Dávali ve své době impuls pro jiný vztah k průmyslovým budovám, které nebyly považovány za památky z oblasti průmyslové kultury nebo pozdějšího přístupu světového kulturního dědictví UNESCO. Na základě toho dokumentoval jejich student Martin Rosswog v letech 1985/1987 život a dílo horníků dolu Zollern II/IV.
Bernd a Hilla Becherovi jsou se svými pracemi zastoupeni v mnoha evropských a amerických muzeích a také v mnoha soukromých sbírkách.
Bernd Becher zemřel 2. června 2007 během těžké operace v nemocnici v Rostocku ve svých 75. letech.

Stephen Shore

Stephen Shore (* 8. října 1947, New York City) je americký reportážní fotograf, který je pionýrem v používání barvy ve výtvarné fotografii. Specializuje se na snímání banálních scén a jednoduchých objektů.

ruční papír, rucni papir, umělecký papír, umelecky papir, fine art papír, fineart papir, bavlněný papír, barytový papír, baryta, oboustranný papír, oboustranny papir, oboustranny papir pro digitalni tisk, texturovaný papír, texturovany papir, inkjet papír, inkjet papíry,

Stephen Shore se zajímal o fotografování již od raného věku. Temnou komoru dostal již v šesti letech od svého strýce. O tři roky později začal používat 35mm kameru a vyvolával první barevné fotografie. V deseti dostal výtisk knihy American Photographs Walkera Evanse, která ho velmi ovlivnila. Jeho kariéra začala již v raném věku čtrnácti let, kdy ukázal svá díla Edwardu Steichenovi, kurátorovi fotografie instituce Museum of Modern Art (Moma). Steichen od něho koupil tři z jeho děl, čímž uznal Shoreho talent. V sedmnácti letech potkal Shore Andy Warhola a začal navštěvovat jeho ateliér Factory, Warhola portrétoval a s ním také mnoho kreativních lidí, kteří jej obklopovali. V roce 1971, ve 24 letech, se Shore stal teprve druhým žijícím fotografem, který měl samostatnou výstavu v newyorském Metropolitním muzeu umění.
Shore pak začal dělat takzvané výlety „on the road“ (na cestě), při kterých fotografoval americkou a kanadskou krajinu. V roce 1972 uskutečnil cestu z Manhattanu do Amarilla v Texasu, při které se projevil jeho zájem o barevnou fotografii. Zobrazoval ulice a města, kterými procházel barevně. Z techniky používal nejprve formát 35 mm, následně 4×5″ a nakonec skončil u formátu 8×10″. V roce 1974 získal finanční dotaci NEA, o rok později grant Guggenheimových. Tyto granty vyvrcholily barevnou výstavou v MoMA.
Na počátku sedmdesátých let se trojice fotografů Joel Meyerowitz, Stephen Shore a William Eggleston stala první skupinou mladých umělců, kteří začali používat barevný materiál nejen v reportážní, ale zároveň také ve výtvarné fotografii.
Jeho kniha Uncommon Places (Neobvyklá místa) z roku 1982 se stala biblí nové barevné fotografie, protože spolu s Williamem Egglestonem, ve své práci dokazoval, že barevnou fotografii, stejně jako malbu nebo fotografii černobílou, je možné považovat za umělecké dílo. Mnoho umělců, včetně Nan Goldinové, Andrease Gurského, Martina Parra, Joela Sternfelda nebo Thomase Strutha uznávají, že Shore měl zčásti vliv také na jejich práci.
Filip Gefter z Art & Auction napsal: Stephen Shore a William Eggleston, průkopníci barevné fotografie v sedmdesátých letech, si (ať již vědomě nebo ne) vypůjčili myšlenku od fotorealistů. Jejich fotografické interpretace amerických tradičních čerpacích stanic, konzumentů rychlého občerstvení nebo parkovacích automatů je předpovězeno již ve fotorealistické malbě, která dávno předcházela jejich obrázkům.
Shore vystavuje přibližně ve třístech galeriích; v New Yorku; Sprüth Magers v Kolíně nad Rýnem, Mnichově, Londýně; a galerii Rodolphe Janssen v Bruselu.
V současnosti (2009) Shore pracuje jako ředitel fotografického oddělení univerzity svobodného umění Bard College, kde setrvává od roku 1982.

museo fine art, museo maestro, somerset enhanced, DotOrNot, museo max, museo silver rag, somerset photo , bockingford inkjet, bockingfort, bokingford, bokingfort, somerset satin, somerset velvet, st.cuthberts, stcuthberts, st.cuthbert,

George Eastman House Museum of Photography

George Eastman House Museum of Photography je fotografické muzeum v Rochesteru, státu New York, USA, které patří mezi nejstarší na světě. Otevřelo se pro veřejnost v roce 1949. Muzeum proslulo svou sbírkou fotografií a filmovým archivem; muzeum je také jedničkou v archivaci filmů a konzervaci fotografií, provádí kurzy vzdělávání archivářů a „konzervátorů“ z celého světa. … prodej inkjet papíru, prodej papiru, ruční papír, rucni papir, umělecký papír, umelecky papir, fine art papír, fineart papir, bavlněnýpapír, barytový papír … Muzeum se nachází v domě, který postavil George Eastman, zakladatel společnosti Kodak. Dům byl prohlášen za národní kulturní památku v roce 1966.

Historie

Majetek George Eastmana, včetně jeho domu, byl odkázán po jeho smrti Univerzitě v Rochesteru. Dům se stal domovem prezidenta University of Rochester Rushe Rheese do roku 1935. Po druhé světové válce univerzita převedla majetek na dozorčí radu.
George Eastman House byl pronajmut v roce 1947. Dnes jeho úplné jméno zní George Eastman House International Museum of Photography and Film neboli George Eastman House – Mezinárodní muzeum fotografie a filmu. Od samého počátku mělo muzeum za cíl a poslání shromažďovat, uchovávat a prezentovat historii fotografie a filmu. Muzeum bylo otevřeno v roce 1949, s výstavou jádra sbírky v bývalé veřejné místnosti Eastmanova domu. plátna pro tisk, platno pro tisk, plátno pro digitalní tisk, plátno pro inkoustový tisk, 100% bavlna papir, bavlněný papír, papíry s bavlny, hahnemuhle, papír rag. Původní muzejní sbírky – včetně sbírky fotografií z Občanské války Alexandra Gardnera, historické sbírky Eastman Kodak Company a sbírky Gabriela Cromera z Francie – přilákala další významné přírůstky v průběhu dalších čtyřiceti let. Celý archiv, firemní sbírky, a portfolia umělců byly darovány instituci Eastman House.

Jako kurátor Mezinárodního muzea fotografie v George Eastman House pracoval v období 1948 – 1958 americký kurátor, historik umění, textař a fotograf Beaumont Newhall. Později se stal jejím ředitelem 1958 – 1971. Během působení v Eastman House byl Newhall odpovědný za shromažďování jedné z největších fotografických sbírek na světě. Jeho kniha The History of Photography zůstává jednou z nejvýznamnějších v této oblasti a stala se klasickou učebnicí historie fotografie.

 

Centrum pro současné umění Futura

The Perspective of a Blind Eye

“The specific pre-appearance which art shows is like a laboratory where events, figures and characters are driven to their typical, characteristic end; this essential vision of characters and situations, inscribed in every work of art, presupposes possibility beyond already existing reality.”

(Ernst Bloch)

The point of departure for the exhibition is the collective endeavour to understand the local through the prism of the “other”. The Perspective of a Blind Eye, an exhibition project resulting from a one month residency of two Czech and one Slovak artist at Casa Masaccio, aims to comprehend and analyze the indigenous in order to scrutinize and elaborate on subjects connected to local modes, mechanisms and dynamics of contemporary life in the area. (… velkoformatový tisk, velkoformatový tisk Prahakvalitní tisk, piezografie, velkoplošný tisk fotekvelkoformatový tisk fotograií, velkoformatový tisk Praha, tisk na plátno, tisk grafik, tisk grafiky, foto tisk, tisk portfolia, tisk fotografie, fotografie tisk, profesionální tisk fotografií, profesionální tisk fotografie, pro tisk foto, zvětšování fotografií, tisk velkých fotektisk foto, tisk fotek, …)

Although the exhibition presents a different perspective up on local phenomena, it escapes the implementation of a definite and reductive understanding of local reality. Works introduced in the show should thus be perceived as a series of subjective impressions and personal points of view. Even though respective artists have conducted their own research and employed strategies characteristic for their artistic practice, the exhibition as whole should be understood as a collective project, where particular approaches meet and construct a “fragmented” view up on local reality.

Among other, works in the exhibition reflect up on subjects of urbanism, social modes of behaviour, inter-communal relations and various seemingly marginal specifics, characteristic for the area. While the process of mirroring the local plays a vital part in introduced works, the continuous awareness of the prospect of misinterpretation, paired with the sense of the “other” operating within the local, further stimulates the dialogue with the local public, initiated in the process of exploiting the project. This dialogical relationship with the audience aims to revise the position of the spectator; from passive observer to active mover. Only through this process of empowering the (local) public, can the perspective of the “other” embody a sense of value and “create possibility beyond already existing reality

prodej inkjet papíru, prodej papiru, ruční papír, rucni papir, umělecký papír, umelecky papir, fine art papír, fineart papir, bavlněný papír, barytový papír, baryta, oboustranný papír, oboustranny papir, oboustranny papir pro digitalni tisk, texturovaný papír, texturovany papir, inkjet papír, inkjet papíry, inkjet papir, inkjet papiry, archivní papír, ruční pohlednice, plátna pro tisk, platno pro tisk, plátno pro digitalní tisk, plátno pro inkoustový tisk, 100% bavlna papir, bavlněný papír, papíry s bavlny, hahnemuhle, papír rag,

Prodej a výroba papíru 2

Příprava

Použitá vláknina se pak upravuje podle typu vyráběného papíru a to mechanicky a chemicky. Mechanické úpravy – mletí. Vláknina se ve vodní suspenzi mele kontinuálně v diskových mlýnech. Pro měkké savé papíry se vláknina mele velmi málo, avšak pro tukotěsné papíry (pergamenová náhrada)je stupeň mletí velmi vysoký. Chemické úpravy – do vlákniny se přidává kationický škrob (zvýšení pevností papíru), barvy, klížidlo (proti rozpíjení tiskových barev nebo inkoustu), plniva – kaolin nebo uhličitan vápenatý (aby nebyl papír průsvitný), retenční prostředky (pro zvýšení výtěžnosti), a další chemické prostředky.
archivní papír, ruční pohlednice, plátna pro tisk, platno pro tisk, plátno pro digitalní tisk, plátno pro inkoustový tisk, 100% bavlna papir, bavlněný papír, papíry s bavlny, hahnemuhle, papír rag

Papírenský stroj

Mokrá část. Vláknitá suspenze natéká na podélné nekonečné síto kde dochází k odvodnění vlákniny tak, že vlákna se usazují na povrchu síta a voda protéká do sběrné vany. Dále se může voda ze spodní strany síta odsát sacími skříněmi. Lisová část. papírový list se snímá ze síta pomocí plstěnce do lisové části (několik válcových lisů za sebou), kde se lisováním odstraní další množství vody z papírového listu. Sušící část. Protože již není možné mechanicky odstranit zbylou vodu v papírovém listu, musí se papírový list sušit na válcích, které jsou vytápěny párou. Ve středu sušící části může být umístěno natírací zařízení pro povrchové úpravy papíru (povrchové klížení nebo natíraní). Na konci papírenského stroje může být kalandr. Jedná se o zvláštní lis, kde se papír povrchově uhlazuje, pak následuje navíječ kde se papírový list navíjí do rolí nebo řeže na formáty.

prodej papíru, prodej papiru, ruční papír, rucni papir, umělecký papír, umelecky papir, fine art papír, fineart papir, bavlněný papír, barytový papír, baryta, oboustranný papír, oboustranny papir, oboustranny papir pro digitalni tisk, texturovaný papír, texturovany papir.