Gordon Parks

Gordon Roger Alexander Buchanan Parks (30. listopadu 1912 Fort Scott v Kansasu – 7. března 2006 New York) byl americký fotograf společnosti Farm Security Administration (FSA). Kromě toho byl ještě hudebníkem, básníkem, romanopiscem, novinářem, aktivistou a režisérem. Nejvíce jsou zmiňovány jeho fotografické eseje pro časopis Life a jeho film z roku 1971 Shaft, který režíroval.

tisk fotek, tisk fotek na platno, tisk fotek praha, tisk fotografie, tisk fotografie praha, tisk fotografií­, tisk fotografií­ na plátno, tisk fotografií­ praha, tisk fotografií­ v praze, tisk na plátno, fotografie na plátno, fotografie na plátně, fotografie na plátno Praha,

Ve 25 letech Parkse zaujaly fotografie migrujících pracovníků v časopise a koupil si v zastavárně první fotoaparát Voigtländer Brilliant za 12,50 dolarů.
Snímky úředníků, kteří vyvinuli první svitkový film, jeho práci ocenili, a vybídli jej, aby fotografoval módu v obchodu Frank Murphy’s women’s clothing v St. Paulu. Parks každý snímek pořídil dvojitou expozicí, s výjimkou jednoho, ale právě ten padl do oka Joe Louisové, manželce boxera a mistra těžké váhy Marva Louise. Louisová doporučila Parksovi přestěhovat se do Chicaga, kde začal pořizovat snímky z byznysu pro společnost žen.
Během příštích několika let Parks vystřídal celou řadu zaměstnání, na volné noze se jako doplňkové činnosti věnoval portrétní a módní fotografii. Začal pořizovat kroniku černého ghetta města South Side a v roce 1941 díky výstavě těchto fotografií členství ve společnosti FSA. Společnost FSA byla vytvořena v USA v roce 1935 v rámci New Deal. Jejím úkolem bylo v krizi pomáhat proti americké venkovské chudobě. FSA podporovalo skupování okrajových pozemků, práci na velkých pozemcích s moderními stroji a kolektivizaci. Vedle Parkse byli v sociologicko-dokumentárním programu této agentury zapojeni fotografové jako například Walker Evans, Dorothea Langeová, Roy Stryker, Arthur Rothstein nebo Ben Shahn. Ve spolupráci pod vedením Roye Strykera vytvořil řadu svých později známých fotografií, například Americká gotika, Washington, D.C. (pojmenované podle malby Granta Wooda se stejným názvem, na které je americký dům s gotickým oknem a před ním dva vysocí, štíhlí staříci s úzkou bradou). Na fotografii pózuje velmi štíhlá afroameričanka Ella Watsonová, která pracovala jako uklízečka pro budovu FSA a stojí strnule před americkou vlajkou, v jedné ruce drží koště a ve druhé mop.
Parks se inspiroval k vytvoření tohoto portrétu poté, co si všiml opakovaného rasismu v restauracích a obchodech po svém příjezdu do Washingtonu. Když tento snímek viděl Stryker, prohlásil o něm, že je to obvinění Ameriky – a že by to mohlo způsobit, že všechny fotografy vyhodí z práce; a požádal Parkse, aby s Watsonovou dále spolupracoval. Tato souhra však vedla k sérii fotografií z jejího každodenního života. Parks sám později řekl, že jeho první snímek byl nedůvtipný a přehnaný, nicméně ostatní komentátoři tvrdili, že čerpal sílu ze svého polemického charakteru a duality oběti a zachráněného – a měl tak vliv na mnohem více lidí než pozdější portréty Watsonové.
Se vstupem USA do druhé světové války však nastala změna: projekt FSA dostal jiné jméno – Office of War Informations (OWI) – a také jiný program. Ve válce musela propaganda ukazovat, jak jsou Spojené státy silné a ne jaké mají potíže. V roce 1948, kdy FSA zanikla, byla dokonce snaha pořízené dokumenty zničit, aby nemohly být použity pro propagandu komunistickou.
Po rozpuštění FSA zůstal Parks ve Washingtonu jako korespondent OWI, ale v roce 1944 od spolupráce s touto institucí odstoupil. Přestěhoval se do Harlemu, kde se stal nezávislým módním fotografem pro časopis Vogue. Později se zúčasatnil projektu společnosti Standard Oil (New Jersey), ve kterém fotografoval malá města a průmyslová centra. Jeho nejvíce známé s nímky z tohoto období jsou Večeře doma u pana Hercula Browna, Somerville, Maine (1944); Grease Plant Worker, Pittsburgh, Pennsylvania (1946); Auto naložené nábytkem na dálnici (1945); a Ferry Commuters, Staten Island, N.Y. (1946).
Parks obnovil hledání fotografických pracovních míst v módním světě. Navzdory rasistických postojů své doby, editor Vogue Alexander Liberman jej najal k nasnímání kolekce večerních šatů. Parks fotografoval módu pro Vogue několik dalších let. Během té doby, vydal své první dvě knihy, Flash Photography (1947) a Camera Portraits: Techniques and Principles of Documentary Portraiture (1948).
V roce 1948 vyhrála jeho fotografická esej o mladém vůdci gangu v Harlemu a mohl tak získat zaměstnání jako fotograf a dopisovatel časopisu Life. Celých 20 let fotografoval na téma módy, sportu, divadla (Broadway Theatre), chudoby, rasové segregace nebo portrétů (Malcolm X, Stokely Carmichael, Muhammad Ali, Barbra Streisand). Jeho fotografická esej o chudém brazilském chlapci jménem Flavio da Silva, který umíral důsledkem podvýživy, zápalu plic a průdušek a podvýživy, přinesl dary, které zachránily chlapcovi život a zaplatily za nový domov pro jeho rodinu.

velkoformatový tisk, velkoformatový tisk Prahakvalitní tisk, piezografie, velkoplošný tisk fotekvelkoformatový tisk fotograií, velkoformatový tisk Praha, tisk na plátno, tisk grafik, tisk grafiky, foto tisk, tisk portfolia, tisk fotografie, fotografie tisk,

Napsat komentář