Bettina Rheims

Bettina Rheims (* 18. prosince 1952, Neuilly-sur-Seine, Hauts-de-Seine) je francouzská umělkyně a fotografka. Jde o dceru Maurice Rheimsové z Francouzské akademie. Její sestra Nathalie je herečka, spisovatelka a filmová producentka. Její syn Virgile Bramly je herec.

barytový papír, baryta, oboustranný papír, oboustranny papir, oboustranny papir pro digitalni tisk, texturovaný papír, texturovany papir, inkjet papír, inkjet papíry, inkjet papir, inkjet papiry, archivní papír, ruční pohlednice, plátna pro tisk, platno pro tisk,

Poté, co pracovala nejdříve jako modelka, novinářka a otevřela si uměleckou galerii, začala v roce v 1978 ve svých 26. letech fotografovat. Zpočátku hodně realizovala obálky alb pro Jean-Jacques Goldmana a portrétovala různé hvězdy.
Od roku 1980 se věnovala výhradně fotografii. Pracovala na sérii fotografií striptýzů umělců a akrobatů, které vystavila v roce 1981 na dvou individuálních výstavách v Centre Pompidou a v Galerii Texbraun v Paříži. Povzbuzena tímto úspěchem pracovala na cyklu portrétů vycpaných zvířat, které byly vystaveny v Paříži a New Yorku.
V téže době pořizovala portréty pro časopisy na celém světě a pro reklamní kampaně (Well a Chanel), vytvořila svou první módní řadu, pracovala na obálkách a filmových plakátech a v roce 1986 režírovala svou první reklamní kampaň.
V roce 1989 své portréty žen publikovala v monografii Female Trouble a vystavovala v Německu a Japonsku. V následujícím roce pracovala na sérii portrétů hermafroditních teenagerů Modern Lovers, které vystavila ve Francii, Velké Británii a Spojených státech, stejně jako vydala cyklus v knižní podobě.
V roce 1995 pořídila oficiální portrétní fotografii francouzského prezidenta Jacquese Chiraca.
V roce 1998 spolu se Sergem Bramlym vydala knížku I.N.R.I., ve které se vrací k životu Ježíše v pohledu současného světa. Pro křesťanské kruhy se stalo toto téma kontroverzní, kniha vyšla současně v několika zemích (Francie, Německo, USA a Japonsko) a zvláště ve Francii vyvolala skandál. Výstava koluje na turné po různých muzeích v Evropě. Ve své poslední knize The Book Of Olga z roku 2008, věnovanou ruskému milionáři Sergeji Rodionovi, se zabývá jeho ženou Olgou Rodionovou.

DotOrNot, museo max, museo silver rag, somerset photo , bockingford inkjet, bockingfort, bokingford, bokingfort, somerset satin, somerset velvet, st.cuthberts, stcuthberts, st.cuthbert,

Nickolas Muray

Nickolas Muray (narozen jako Mandl Miklós 15. února 1892, Szeged – 2. listopadu 1965, New York) byl americký fotograf narozený v Maďarsku a olympijský šermíř.

tisk fotografie, tisk fotografie praha, tisk fotografií­, tisk fotografií­ na plátno, tisk fotografií­ praha, tisk fotografií­ v praze, tisk na plátno, fotografie na plátno, fotografie na plátně

Navštěvoval školu grafického umění v Budapešti, kde studoval litografii, chemigrafii, a fotografii. Po získání mezinárodního certifikátu rytce absolvoval tříleté studium barevné chemigrafie v Berlíně, kde se mimo jiné naučil vyrábět barevné filtry. Na konci svého studia začal pracovat pro vydavatelství Ullstein. V roce 1913, v důsledku hrozby války v Evropě, se Muray vydal lodí do New Yorku, kde rychle našel práci jako barevný tiskař v Brooklynu.
V roce 1920 si otevřel vlastní portrétní ateliér ve svém domě v Greenwich Village, zatímco stále pracoval ve svém oboru jako tiskař a rytec. V roce 1921 získal zakázku od magazínu Harper’s Bazaar na zhotovení portrétu herečky z Broadwaye Florence Reedové a brzy poté publikoval fotografie v časopisu každý měsíc a mohl si dovolit odejít ze zaměstnání rytce. V roce 1922 portrétoval tanečnici Deshu Delteilovou. V té době se potkal také s Ruth Harrietou Louiseovou, která měla původně ambice stát se malířkou. Ale po fotografické zkušenosti s Murayem se rozhodla jinak a stala se první fotografkou vedoucí portrétní studio americké mediální společnosti Metro-Goldwyn-Mayer (M.G.M.) v letech 1925 — 1930.
Velmi rychle se stal uznávaným portrétním fotografem, pořizoval portréty většiny celebrit New York City. V roce 1926 vyslal magazín Vanity Fair Muraye do Londýna, Paříže a Berlína, aby fotografoval tamější celebrity a v roce 1929 si pro stejný časopis portrétoval filmové hvězdy v Hollywoodu. Věnoval se také módní a reklamní fotografii. Jeho snímky byly publikovány v mnoha různých periodikách, včetně Vogue, Ladies’ Home Journal nebo New York Times.
V letech 1920 až 1940 pořídil více než 10 000 portrétů. Jeho portréty Fridy Kahlo z roku 1938, pořízené v době, kdy Kahlo vystavovala v newyorské Julien Levy Gallery, se staly nejznámějšími a nejoblíbenějšími Murayovými portréty této umělkyně. Muray a Kahlo udržovali deset let milostný vztah, asi od roku 1931, poté co se Muray rozvedl se svou druhou manželkou a krátce po svatbě Kahlo s mexickými malířem Diego Riverou. Muray se potřetí oženil, Kahlo se s Riverou rozvedli a opět vzali. Muray se s ní chtěl oženit, ale když se ukázalo, že Kahlo chtěla Muraye pouze jako milence, Muray se s ní rozloučil nadobro a vzal si svou čtvrtou manželku, Peggy Murayovou. S Kahlo však zůstali dobrými přáteli až do její smrti v roce 1954.
Po zhroucení trhu se Murray odvrátil od celebrit a divadelních portrétů a stal se průkopníkem komerční fotografie, známým svými klasickými barevnými reklamními snímky. Je považován za mistra tříbarevného uhlotisku. Jeho posledním významným veřejným portrétem byl snímek Dwighta Davida Eisenhowera v 50. letech.

černobílé tisk, fine art tisk, digitální retuš, renovace fotografií, internetová galerie, černobílé fografie, tisk černobílých fotografií, tisk černobílych fotek, epson, epson micropiezo, epson micro piezo,

Stephen Shore

Stephen Shore (* 8. října 1947, New York City) je americký reportážní fotograf, který je pionýrem v používání barvy ve výtvarné fotografii. Specializuje se na snímání banálních scén a jednoduchých objektů.

ruční papír, rucni papir, umělecký papír, umelecky papir, fine art papír, fineart papir, bavlněný papír, barytový papír, baryta, oboustranný papír, oboustranny papir, oboustranny papir pro digitalni tisk, texturovaný papír, texturovany papir, inkjet papír, inkjet papíry,

Stephen Shore se zajímal o fotografování již od raného věku. Temnou komoru dostal již v šesti letech od svého strýce. O tři roky později začal používat 35mm kameru a vyvolával první barevné fotografie. V deseti dostal výtisk knihy American Photographs Walkera Evanse, která ho velmi ovlivnila. Jeho kariéra začala již v raném věku čtrnácti let, kdy ukázal svá díla Edwardu Steichenovi, kurátorovi fotografie instituce Museum of Modern Art (Moma). Steichen od něho koupil tři z jeho děl, čímž uznal Shoreho talent. V sedmnácti letech potkal Shore Andy Warhola a začal navštěvovat jeho ateliér Factory, Warhola portrétoval a s ním také mnoho kreativních lidí, kteří jej obklopovali. V roce 1971, ve 24 letech, se Shore stal teprve druhým žijícím fotografem, který měl samostatnou výstavu v newyorském Metropolitním muzeu umění.
Shore pak začal dělat takzvané výlety „on the road“ (na cestě), při kterých fotografoval americkou a kanadskou krajinu. V roce 1972 uskutečnil cestu z Manhattanu do Amarilla v Texasu, při které se projevil jeho zájem o barevnou fotografii. Zobrazoval ulice a města, kterými procházel barevně. Z techniky používal nejprve formát 35 mm, následně 4×5″ a nakonec skončil u formátu 8×10″. V roce 1974 získal finanční dotaci NEA, o rok později grant Guggenheimových. Tyto granty vyvrcholily barevnou výstavou v MoMA.
Na počátku sedmdesátých let se trojice fotografů Joel Meyerowitz, Stephen Shore a William Eggleston stala první skupinou mladých umělců, kteří začali používat barevný materiál nejen v reportážní, ale zároveň také ve výtvarné fotografii.
Jeho kniha Uncommon Places (Neobvyklá místa) z roku 1982 se stala biblí nové barevné fotografie, protože spolu s Williamem Egglestonem, ve své práci dokazoval, že barevnou fotografii, stejně jako malbu nebo fotografii černobílou, je možné považovat za umělecké dílo. Mnoho umělců, včetně Nan Goldinové, Andrease Gurského, Martina Parra, Joela Sternfelda nebo Thomase Strutha uznávají, že Shore měl zčásti vliv také na jejich práci.
Filip Gefter z Art & Auction napsal: Stephen Shore a William Eggleston, průkopníci barevné fotografie v sedmdesátých letech, si (ať již vědomě nebo ne) vypůjčili myšlenku od fotorealistů. Jejich fotografické interpretace amerických tradičních čerpacích stanic, konzumentů rychlého občerstvení nebo parkovacích automatů je předpovězeno již ve fotorealistické malbě, která dávno předcházela jejich obrázkům.
Shore vystavuje přibližně ve třístech galeriích; v New Yorku; Sprüth Magers v Kolíně nad Rýnem, Mnichově, Londýně; a galerii Rodolphe Janssen v Bruselu.
V současnosti (2009) Shore pracuje jako ředitel fotografického oddělení univerzity svobodného umění Bard College, kde setrvává od roku 1982.

museo fine art, museo maestro, somerset enhanced, DotOrNot, museo max, museo silver rag, somerset photo , bockingford inkjet, bockingfort, bokingford, bokingfort, somerset satin, somerset velvet, st.cuthberts, stcuthberts, st.cuthbert,

Sandy Skoglund

Sandy Skoglund (* 11. září 1946) je americká fotografka, sochařka, autorka instalací a umělkyně. Autorka tvoří surrealistické obrazy s pomocí komplikovaných staveb nebo živých obrazů, které doplňuje pečlivě vybranými malými dětmi a dalšími objekty a sice v procesu, který trvá i několik měsíců. Nakonec kompletní soubor s živými herci fotografuje. Její práce se vyznačují velkým množstvím prvků v obrazu, jasné, kontrastní barvy nebo monochromatické barevné schéma.

prodej inkjet papíru, prodej papiru, ruční papír, rucni papir, umělecký papír, umelecky papir, fine art papír, fineart papir, bavlněný papír, barytový papír, baryta, oboustranný papír, oboustranny papir, oboustranny papir pro digitalni tisk,

Vystudovala historii umění na Smith College v Northampton, Massachusetts, které ukončila v roce 1968. Od roku 1967 studovala umění na Sorbonně a École du Louvre v Paříži.
v roce 1972 začala pracovat jako konceptuální umělkyně v New Yorku. Sama se naučila fotografovat, aby mohla svá díla zdokumentovat. Mezi její nejznámější díla patří Radioactive Cats (Radioaktivní kočky, 1980), ve kterém na zeleno natřené kočky vyrobené ze sochařské hlíny pobíhají v šedivé kuchyni. Starší muž sedí na židli zády k fotoaparátu, zatímco se jeho starší žena se dívá do ledničky, která má stejnou barvu jako stěny. Další série Fox Games (Liščí hry) je také všeobecně známá a částečně se Radioaktivním kočkám podobá. Třetí cyklus se odehrává pozdě v noci a ukazuje velké množství ryb, které se vznášejí nad lidmi ležícími v posteli a nese název Revenge of the Goldfish (Pocta zlaté rybě).
V letech 1973-1976 učila umění na University of Hartford. V současné době učí umění a multimédia a instalaci na Rutgers University v New Jersey. Její práce jsou ve sbírkách v mnoha muzejních sbírkách, včetně Museum of Contemporary Photography, San Francisco Museum of Modern Art[6] nebo Dayton Art Institute.

zvětšování fotografií praha, zvětšování foto praha, zvetsovani fotek praha, zvetšovani fotografie, zvetsovani fotografii, zvetšovani foto, zvetsovani fotek, zvetsovani fotografie praha,

Jack Delano

Jack Delano (1. srpna 1914 Vorošilovka Ukrajina – 12. srpna 1997 Portoriko) byl americký fotograf společnosti Farm Security Administration (FSA) a hudební skladatel.

archivní papír, ruční pohlednice, plátna pro tisk, platno pro tisk, plátno pro digitalní tisk, plátno pro inkoustový tisk, 100% bavlna papir, bavlněný papír, papíry s bavlny, hahnemuhle, papír rag,

Narodil se jako Jacob Ovčarov v obci Aşıqlı asi 120 kilometrů jihozápadně od Kyjeva na Ukrajině. Později, v roce 1923, se přestěhoval se svými rodiči a mladším bratrem do USA. V letech 1924 a 1932 studoval grafiku, fotografii a hudbu (viola a skladba) na hudební škole Settlement Music School ve Filadelfii. Poté, co díky svému talentu dostal stipendium, navštěvoval institut Pennsylvania Academy of Fine Arts (PAFA), kde od roku 1928 do roku 1932 studoval ilustraci a pokračoval ve svém hudebním vzdělání. V rámci stipendia odcestoval do Evropy, kde si pořídil první fotoaparát.
Po absolvování PAFA Delano navrhl fotografický projekt pro instituci Federal Art Program: studii důlních podmínek při těžbě antracitu v Schuylkill County v Pennsylvánii. Delano poslal některé fotografie Royi Strykerovi aby je použil v rámci společnosti FSA. Díky pomoci Edwina Rosskama a Marion Post Wolcotta nabídl pak Stryker Delanovi práci za 2 300 dolarů ročně. Jediná podmínka pro tuto práci byla, že Delano musel mít vlastní automobil a řidičský průkaz – což splňoval – oboje si pořídil před příchodem do Washingtonu.
Začal pracovat pro společnost FSA, která byla vytvořena v USA v roce 1935 v rámci New Deal. Úkolem bylo v krizi pomáhat proti americké venkovské chudobě. FSA podporovalo skupování okrajových pozemků, práci na velkých pozemcích s moderními stroji a kolektivizaci. Vedle Delana byli v sociologicko-dokumentárním programu této agentury zapojeni fotografové jako například Walker Evans, Dorothea Langeová, Roy Stryker, Arthur Rothstein nebo Ben Shahn. Se vstupem USA do druhé světové války však nastala změna: projekt dostal jiné jméno – Office of War Informations (OWI) – a také jiný program. Ve válce musela propaganda ukazovat, jak jsou Spojené státy silné a ne jaké mají potíže. V roce 1948, kdy FSA zanikla, byla dokonce snaha pořízené dokumenty zničit, aby nemohly být použity pro komunistickou propagandu.
V rámci práce pro FSA Delano v roce 1941 cestoval do Portorika. Tato cesta na něho měla takový hluboký vliv, že se tam v roce 1946 usadil natrvalo.

prodej inkjet papíru, prodej papiru, ruční papír, rucni papir, umělecký papír, umelecky papir, fine art papír, fineart papir, bavlněný papír, barytový papír, baryta,